Mnoho lidí považuje sóju za nevhodný zdroj bílkovin, či prostě nevhodnou potravinu, a to z důvodu, že negativně ovlivňuje hladinu pohlavních hormonů. Respektive mnoho lidí věří, že sója může snižovat hladinu testosteronu. Vědecké studie ale ukazují, že tomu tak není. Již v 90. letech bylo prokázáno, že je velmi prospěšná pro naše zdraví, hlavně srdce a to ve smyslu, že sójový protein má schopnost snižovat hladinu cholesterolu (Food labeling: health claims; soy protein and coronary heart disease. Fed Regist 1999;64:57699–733.).

Vědecká studie (Hamilton-Reeves et al., 2010) říká, že hlavním problémem by měly být tzv. isoflavony, nacházející se mimo jiné právě v sóje, které se vážou na receptory estrogenu. Ale bylo zjištěno, že mluvit o isoflavonech jako o látkách působící na hormonální prostředí v těle je přehnané, jelikož během klinických studií jejich efekt neovlivnil zdaleka všechny faktory spojené se změnou hladiny hormonů a také mají některé nehormonální efekty, mimo jiné efekty spojené s prevencí a léčbou rakoviny.

Tato studie zkoumá a zpracovává data z dalších více než 30 studií. Pro zařazení studie mezi zkoumané, musela splňovat dvě kritéria. 1) musela pracovat s muži, kteří konzumovali sójová jídla, případně sójový proteinový izolát (minimální obsah bílkovin 90%), nebo přímo extrakty isoflavonů (získané ze sóji nebo červeného jetele) a 2) hodnotili hladinu testosteronu, SHBG (sexuální hormony vázající globulin) a volného testosteronu.

Po statistickém zpracování zkoumaných studií výzkumníci došli k závěru, že příjem sójového proteinu ani isoflavonů nemá signifikantní efekt na hladinu testosteronu a SHBG. Studie zkoumala muže různého věku, zdravé, i muže s rakovinou. Výsledky říkají, že sója neovlivňuje hormonální hladinu u mužů jakéhokoliv věku, stejně tak jako zdravých mužů a mužů s rakovinou.

Můžeme tedy říct, že obavy z negativních efektů sóji na hladinu hormonů jsou zbytečné. Je zde ale další nebezpečí, které může snižovat hladinu mužských pohlavních hormonů a to průmyslově produkované mléko a mléčné výrobky.

Další vědecká studie (Maruyama, Oshima, & Ohyama, 2010) naznačuje, že moderní „vylepšené“ krávy určené pro produkci mléka (například plemeno Holstein) mohou produkovat mléko téměř celé těhotenství, tudíž mohou produkovat až 305 dní v roce, což vede k vysoké hladině estrogenu a progesteronu v mléce.

Studie zkoumá efekt pití kravského mléka na následnou hladinu hormonů v těle. Během studie muži vypili 600ml/m2 (povrch těla) mléka během 10 minut. Odběr vzorku moči proběhl hodinu před požitím mléka a poté čtyřikrát každou hodinu po požití. Vzorek krevního séra byl odebrán před požitím mléka a poté po 15, 30, 45, 60, 90 a 120 minutách po požití.

Děti v předpubertálním věku měli také pít 600ml/m2, ale pouze 4 dokázaly vypít toto množství, další dvě děti vypily méně, poslední nevypilo ani polovinu, nebylo tedy zahrnuto do výsledků. Zde se odebíral pouze vzorek moči a to stejně jako u dospělých.

Výsledky studie u mužů po konzumaci mléka uvádějí, že naměřené hodnoty estrogenu a progesteronu v krevním séru se signifikantně zvýšily, přičemž hladina testosteronu klesla. Dále u všech měřených byly naměřeny vysoké hodnoty ženských hormonů v moči. Data tedy říkají, že estrogen v mléce byl muži a dětmi vstřebán, což způsobilo potlačení vylučování gonadotropinu (hormon, který stimuluje vývoj pohlavních orgánů, navozuje v těle vývoj pohlavních buněk a stimuluje produkci dalších pohlavních hormonů) a to vedlo ke snížené produkci testosteronu. To mimo jiné znamená, že pohlavní dospívání předpubertálních dětí by mohlo být ovlivněno i běžnou konzumací mléka.

Abych shrnul výsledky obou studií, jak v mléce a mléčných výrobcích, tak v sóje byly nalezeny látky, které mají chemický vliv na hladinu estrogenu v těle, ale pouze v mléce je to „savčí“ estrogen, tudíž estrogen identický s tím naším, může tedy měnit hladinu hormonů v těle. Estrogenové látky přítomné v sóje se označují jako tzv. „fytoestrogen“ (isoflavony), což jsou látky rostlinného původu, které žádným způsobem neovlivňují lidskou hormonální hladinu.

Zdroje:
Hamilton-Reeves, J. M., Vazquez, G., Duval, S. J., Phipps, W. R., Kurzer, M. S., & Messina, M. J. (2010). Clinical studies show no effects of soy protein or isoflavones on reproductive hormones in men: results of a meta-analysis [Online]. Fertility And Sterility, 94(3), 997-1007. http://doi.org/10.1016/j.fertnstert.2009.04.038

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/gonadotropin     

Maruyama, K., Oshima, T., & Ohyama, K. (2010). Exposure to exogenous estrogen through intake of commercial milk produced from pregnant cows [Online]. Pediatrics International, 52(1), 33-38. http://doi.org/10.1111/j.1442-200X.2009.02890.x