Článek nebo jeho části jsou duševním vlastnictvím autora a internetového magazínu GymPorn. Je zakázáno jej bez svolení šířit, nebo citovat.

Autor: Kryštof Švec IČO: 04537530 

Úvodem 
V závěrečném dílu seriálu o gastrointestinálním traktu si představíme celou řadu velice zajímavých a užitečných doplňků, které vám pomohou při navyšování vašich trávících a absorpčních schopností (čímž vám umožní maximálně využít potenciál vašich suplementů a výživy), nebo které budou fungovat jako účinné preventivní/léčivé prostředky vůči řadě onemocnění. Hned v úvodu nicméně musíme zmínit velice zásadní fakt, kromě substancí zmíněných v tomto dílu – látek, které mají prokazatelně pozitivní efekt na vaše zažívání a zdraví - existuje totiž i mnoho látek a především léčiv, které mají na gastrointestinální trakt drastické dopady. Za zmínku stojí především tzv. NSAID léky, antibiotika, antacida, doplňky obsahující vysoké koncentrace kofeinu a tzv. odvodňovací látky. My se každopádně budeme zabývat především doplňky, které budou pro váš zažívací trakt velice vhodné a prospěšné. 

1. Betain HCL 
Velmi efektivní doplněk při nedostatečné trávicí funkci žaludku, způsobené nízkou produkcí kyseliny chlorovodíkové. HCL je kromě digesce nezbytná k udržování správné hodnoty pH (což je mimo jiné nezbytné k eliminaci patogenů přijatých potravou a udržování stabilní ochranné bariéry žaludku). Naprosto nevhodný je však pokud trpíte některými onemocněními žaludku, jako je například refluxní choroba jícnu a gastroduodenální vředy (popřípadě atrofií žaludeční sliznice). I u jedinců se zdravým zažívacím traktem by mělo být dávkování v prvních dnech opatrné. Je vhodné začínat na nižších dávkách a snažit se vypozorovat některé negativní symptomy jako je například nauzea nebo pálení žáhy. Pokud se žádné nedostaví, nic vám v nasazení betainu nebrání.

2. Trávící enzymy 
Trávící enzymy nesou spolu s hormony hlavní podíl na digesci a absorpci živin v žaludku a tenkém střevě. Pokud chcete navýšit schopnost trávení a vstřebávání (nebo pokud pociťujete sníženou funkci trávení), jsou právě komplexy trávících enzymů tím nejlepším řešením a měly by patřit mezi suplementační základy každého sportovce. Vhodné je kupovat přípravky, které kromě forem amylázy (trávení sacharidů), lipázy (trávení tuků) a proteázy (trávení bílkovin), budou obsahovat i další prospěné nebo podpůrné enzymy jako je laktáza (nezbytná k trávení laktózy) či bromelain a papain (proteolytické enzymy z ananasu a papáji, které pomáhají trávit bílkoviny), popřípadě bude jejich součástí určitý typ účinné složky jako jsou kupříkladu červené řasy, které slouží jako biochemické aktivátory enzymů. 

3. Černý česnek 
Doplněk výživy přírodního původu vhodný především díky svému vysokému obsahu látek se silným antibakteriálním potenciálem. Je účinný především při přemnožení patogenní bakterie Helicobacter pylori. Tato bakterie se běžně vyskytuje v zažívacím traktu, ale při její zvýšené koncentraci působí atroficky na žaludeční sliznici, čímž tuto pomyslnou ochrannou bariéru ničí . Tímto působením vznikají žaludeční vředy, pálení žáhy a další velmi nepříjemné projevy a nebezpečná onemocnění. Černý česnek je dále velmi příhodný v případě, kdy z nějakého výše popsaného důvodu nemůžete užívat Betain HCL. 

4. Fermentovaný Glutamin 
Z hlediska klinicky potvrzeného pozitivního působení (mimo jiné!) na zažívací trakt je velmi vhodným krokem nasadit krátkodobé vysoké dávky okolo 40g denně (nebo preventivní dlouhodobé nižší dávky pohybující se okolo 10-15g denně), a to především po prodělaných gastrointestinálních onemocněních, kdy jsou oslabeny ochranné povrchy vnitřních tkání tzv. sliznice (dávkování je velmi individuální, na vysoké dávky cca. 40g+, je třeba se postupně dopracovávat, jelikož mohou zprvu způsobovat průjmy a další negativní symptomy). Oslabení sliznic gastrointestinálního traktu může být spojeno i s užíváním některých léků (především antibiotik). Glutamin se řadí mezi vůbec nejúčinnější legální látky na trhu a jeho schopnost obnovovat výstelku tkání a tím posilovat slizniční imunitní systém je fakticky prokázaná. Velice dobré využití bude mít i v době akutního výskytu infekčních chorob u široké populace (začátek podzimu a jara), respektive při tzv. chřipkových epidemiích apod. Volte vždy a jen pouze fermentovaný glutamin (i fermentované BCAA a další aminokyseliny pokud je to možné) a zároveň 100% čistý (přípravek musí deklarovat 100g glutmainu na 100g výrobku - pokud tomu tak není a čísla se liší, obsahuje glutamin nežádoucí odpadní látky, které mohou být potencionálně alergenní či dokonce toxické). Ostatní formy glutaminu, stejně jako celá řada aminokyselin na trhu je vyráběna synteticky, pomocí těkavých látek, mnohdy obsahují zbytky toxických sloučenin a těžkých kovů a jako výchozí suroviny slouží mimo jiné husí a kachní peří, lidské vlasy, vepřové kůže a podobně „velmi kvalitní“ materiály. Je očividné, že se výrobci aminokyselin nechtějí o tato zajímavá fakta podělit a lidé si nevědomky kupují s dobrými úmysly produkty naprosto podřadné kvality, které mohou být pro některé jedince až nebezpečné.

5. Piperin 
Piperin je alkaloidem černého pepře. Tato sloučenina je velmi zajímavá, jelikož dokáže zvyšovat biologickou využitelnost řady látek (jako je například kurkumin, beta-karoten nebo koenzym Q10) a má značné antibakteriální účinky. Je vhodné jej podávat spolu s jídly a doplňky stravy a spoléhat se na dlouhodobé užívání. Stejně jako černý česnek inhibuje množení bakterie Helicobacter pylori. 

6. Kurkumin 
Kurkumin je rostlinná sloučenina obsažená v rostlině zvané Kukruma dlouhá. Tato látka je metabolizována především v žaludku, tenkém střevě a v játrech, kde by měla působit jako relativně silný antioxidant. Z onkologického hlediska se jedná o velmi účinnou látku, převážně z hlediska prevence rakovinotvorného bujení, proto je vhodné ji zařadit jako ochranu zažívacího traktu před potenciálním vznikem rakovinných onemocnění. 

7. Vláknina 
Vláknina je obecným názvem pro chemické sloučeniny se specifickými funkcemi. Tyto rostlinné složky jsou většinou úplně nebo do značné míry odolné vůči digesci a absorpci v žaludku i tenkém střevě. Z těchto trávících orgánů se tyto látky dále dostávají do střeva tlustého, kde některé z nich podléhají procesu fermentace (kvašení). Vlákninu můžeme například dělit dle její rozpustnosti a vstřebatelnosti na rozpustnou a nerozpustnou. Mezi zástupce nerozpustné vlákniny patří kupříkladu celulóza (jak bylo zmíněno - různé formy celulózy jsou používány jako ochranné kapsle léků a doplňků stravy, například probiotik) a lignin. Mezi rozpustnou vlákninu řadíme pektin, beta-glukany a inulin. Příjem vlákniny je důležitý pro správnou peristaltiku střev a konzistenci stolice, což jsou hlavní předpoklady k dobré funkci zažívacího traktu. Vláknina je notoricky podceňovanou složkou potravy a je nutné na ni v jídelníčku myslet. Česká republika i z důvodu chronického nedostatku vlákniny v jídelníčku místních obyvatel, patří mezi světovou špičku ve výskytu rakoviny tlustého střeva na obyvatele, což je onemocnění, u jehož zrodu hraje příjem vlákniny velmi důležitou roli. 

Závěrem 
Nezapomínejte potravu správně přežvýkat, míchání se slinami a rozmělňování jídla v ústech je prvotním a velmi důležitým aspektem celého procesu trávení. Jezte vždy v naprosto klidném prostředí, nespěchejte a snažte se během jídla soustředit pouze na něj. Odnaučte se těsně před, během a po jídle přijímat množství tekutin vyšší než 300ml. Tekutiny ředí žaludeční šťávy a proces trávení se zbytečně zhoršuje. Všechny tyto i předešlé kroky jsou podstatné, a i zdánlivě triviálně vyznívající detaily do sebe vždy zapadají a jako dílky skládanky a tvoří ucelený komplex výkonného a zdravého trávícího traktu. 

V následujícím textu byla jako výchozí mimo jiné použita tato série zdrojů:
BECKER, J. M. a K. A. KELLY, 1983. Antral control of canine gastric emptying of solids. The American Journal of Physiology. 9., roč. 245, č. 3, s. G334-338. ISSN 0002-9513 

BURKE, Louise a Vicki DEAKIN. Clinical Sports Nutrition. 4th ed. Sydney: McGraw-Hill Companies, 2010. xix, 715. ISBN 9780070277205. 

BENARDOT, Dan. Advanced sports nutrition. 2nd ed. Champaign, Ill.: Human Kinetics, 2012. xii, 411. ISBN 9781450401616. 

Zadák Z. Výživa v intenzivní medicíně 

KOHOUT, Pavel a Eva KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. Vyd. 1. Praha: Krigl, 2005. 113 s. ISBN 8086912086. 

Alberda C., Gramlich L., Meddings J., Field C., McCargar L., Kutsogiannis D., Fedorak R., Madsen K. (2007): Effects of probiotic therapy in critically ill patients: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Am. J. Clin. Nutr. 85 (3): 816–823. 

Armuzzi A., Cremoniny F., Bartolozzi F., Canducci F., Candelli M., Ojetti V., Cammarota G., Anti M., de Lorenzo A., Pola P., Ga-sbarrini G., Gasbarrini A. (2001): The effect of oral administration of Lactobacillus GG on antibiotic-associated gastrointestinal side-effects during Helicobacter pylori eradication therapy. Aliment. Pharmacol. Ther. 15 (2): 163–169. 

KOHOUT, Pavel. Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů. 1. vyd. v nakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2011. 57 s. ISBN 9788087250129 

WANG, Gene-Jack, Dardo TOMASI, Walter BACKUS, Ruiliang WANG, Frank TELANG, Allan GELIEBTER, Judith KORNER, Agela 
BAUMAN, Joanna S. FOWLER, Panayotis K. THANOS a Nora D. VOLKOW, 2008. Gastric distention activates satiety circuitry in thehuman brain. NeuroImage [online]. 15.2., roč. 39, č. 4, s. 1824 
–1831. ISSN 1053-8119. Dostupné z: doi:10.1016/j.neurimage.2007.11.008 

Metabolic Issues of Clinical Nutrition edited by Simon P. Allison, Vay Liang W. Go 

Introduction to Clinical Nutrition, Third Edition By Vishwanath Sardesai 

Nestle M. (2003): Safe food, bacteria, biotechnology, and bioterrorism. University of 
California Press, Berkley and Los Angeles, p. 36-37, 45 

Sobotka L. et al. Basic in clinical nutrition. 
Oxford Handbook of Gastrointestinal Nursing By Christine Norton, Claire Taylor, Annmarie 
Sports nutrition. Edited by Ron J. Maughan. Chichester: Wiley-Blackwell, 2014. xiv, 666. ISBN 9781118275764. 

GOO, R. H., J. G. MOORE, E. GREENBERG a N. P. ALAZRAKI, 1987. Circadian variation in gastric emptying of meals in humans. Gastroenterology. 9., roč. 93, č. 3, s. 515-518. ISSN 0016-5085. 

Podstatová H. (2001): Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Epava, Olomouc, s. 
127-128 

Borchers A.T., Selmi C., Meyers F.J., Keen C.L., Gershwin M.E. (2009): Probiotics and immunity. J. Gastroenterol. 44 (1): 26–46. 

The Gastrointestinal System: Gastrointestinal, Nutritional and Hepatobiliary Physiology edited by Po Sing Leung 

Dughera L., Elia C., Navino M., Cisarò F., ARMONIA Study Group (2007): Effects of symbiotic preparations on constipated irritable bowel syndrome symptoms. Acta Biomed. 78 (2): 111–116. 

ATKINSON, Greg a Damien DAVENNE, 2007. Relationships between sleep, physical activity and human health. Physiology & Beha-vior [online]. 28.2., roč. 90, č. 2-3, s. 229-235. ISSN 0031-9384. Dostupné z: doi:10.1016/j.physbeh.2006.09.015 

Clinical Nutrition in Gastrointestinal Disease edited by Alan Buchman