Úvodem

V minulém díle tohoto dvoudílného seriálu jsme si představili důležitost respektování individuality klienta. Nastínili jsme si, že opravdový trenér se řídí nejen klientovými fyzickými aspekty ale i těmi psychologickými a neurologickými; aktivně komunikuje s klientem a buduje s ním specifický vztah. Přesně tak, jak postupují ti nejlepší trenéři prakticky ze všech sportovních odvětví. Dnes si téma výběru trenéra uzavřeme některými velmi populárními tématy.

1. Online coaching

Hned na začátku tohoto bodu bych rád zdůraznil, že nemám nic proti online coachingu per se. Zkušený a kvalitní trenér s vámi totiž skrze komunikaci na dálku dokáže udělat mnohem větší divy než v prvním díle zmíněný fitness instruktor. Každopádně by ale každý dobrý trenér měl trvat na tom, abyste se spolu alespoň několikrát do měsíce setkali. Pokud to nebude požadovat, a bude vám tvrdit, že komunikace na dálku je dostačující – není to jednoduše člověk, kterého byste si měli jako svého trenéra zvolit.

Úlohou trenéra je totiž sbírat (vaše) data, analyzovat je a aplikovat je. A to se samozřejmě dělá nejefektivněji pokud má s vámi váš trenér co nejčastější osobní kontakt. Trenér totiž dokáže vyhodnotit velmi zásadní stránku - a to (tolik podceňovanou) řeč těla/neverbální komunikaci.  Jinými slovy pozná, že tento cvik, pohyb, tréninkový nebo výživový koncept vám nevyhovuje. Obzvláště velmi slušní, tišší (v tom nejlepší slova smyslu) a introvertní lidé mají mnohdy problém trenérovi sdělit, že jim něco nesedí. A pokud klientovi něco nevyhovuje, tak ho to nebaví, ztrácí motivaci, nedokáže trénovat tvrdě, nedokáže se soustředit plně na to co má – a všechna snaha přijde vniveč. To samé poté funguje i naopak: trenér pozná, že tento cvik nebo postup je to pravé ořechové. Vidí, že vás trénink baví, že například (i když to jde zcela proti dnes tak oblíbenému low-carb/anti-carb trendu, který já osobně z duše nenávidím) s high-carb dietou máte více energie, trénujete déle, tvrději, vypadáte šťastnější a odpočatější (což signalizuje ideální hormonální odezvu a dostatečnou regeneraci/funkci CNS).

Pokud se tedy jedná o kvalitního trenéra, nemám nic, co bych namítal proti online coachingu, nicméně by měla být snaha o osobní, pravidelný a častý kontakt.

2. Trenér vás musí učit naprosté základy

Pokud si během vašeho tréninku „trenér“ musí několikrát odskočit, občasně se baví s ostatními návštěvníky nebo personálem, popřípadě jasně cítíte, že je hlavou někde jinde – měli byste se co nejdříve, ideálně hned během tréninku (protože tito lidé nadělají víc škody než užitku) na takového trenéra vykašlat, a nejlíp požadovat své peníze zpátky. Proč?

• Trenér s vámi během tréninku cvičí proto, aby KAŽDÉ vaše opakování bylo perfektní. A věřte mi, pokud nejste 40letý kulturista, několikanásobný vítěz olympiády nebo MS v jakémkoliv silovém sportu – můžete si být 100% jistí, že vaše technické provedení není takové jaké by mělo být. Ba co víc, i během tréninků profesionálů a světových špiček můžete stále vidět, jak těsně vedle nich stojí jejich trenér a upravuje jejich techniku. Kontroluje KAŽDÝ sportovcův pohyb, KAŽDÉ opakování a KAŽDOU sekundu bedlivě pozoruje, jak se sportovcovo tělo se zátěží vypořádává.

• Trenér není člověk, jehož cílem během jednotky je počítání opakování. Jeho cílem je především naprosto perfektně provedené opakování. Trenér vás učí, jak maximálně propojit váš mozek s pracujícími svaly, jak správně provádět určité vzorce pohybů (záměrně bych se rád vyhnul spojení „provádět cvik“) a jak tímto postupem vytěžit zKAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO opakování maximum, a v návaznosti na to potom z každé jednotlivé série, cviku a celé jednotky. Trenér, který vám po 5 pokusech řekne, že váš Hang High Pull je skvělý – není dobrý trenér ale flákač nebo člověk, který jednoduše sám nechápe koncepci dokonalého opakování.

Další důležité body:

• Pokud cvičíte jen krátce a/nebo pokud jsou vaše teoretické a praktické znalosti týkající se tréninku/výživy/zdraví na úrovni začátečníka (což mohou být i po několika letech cvičení: to, že znáte pojem mTOR a sarkoplazmatická hypertrofie z vás opravdu nedělá experta) a i tak se vás váš trenér pokusí přimět k užívání (nebo vám je sám zkusí prodat) AS nebo dalších nelegálních látek – Máte zde ukázkový příklad člověka, kterého byste jako trenéra měli se vší slušností poslat do zádi.

• Jednou z primárních starostí vašeho trenéra musí být první řadě vždy zdraví a ve druhé řadě dlouhodobá perspektiva, až poté vše ostatní (progres, síla, hypertrofie, rýsování, výkonnost…): Profesionála si najímáte proto, aby vám pomohl budovat/vhodně přetvářet vaše základy, nebo je co nejlépe rozvíjet. K čemu vám je zvítězit tuto sezónu, když to bude zároveň i vaše poslední? K čemu vám budou výsledky, které nebudou dlouhodobě udržitelné (nebo je nebudete moci dále rozvíjet) a nakonec ztroskotají, protože budou stavěny na chabých základech.

• Vyhněte se „easy money“ trenérům: Jinými slovy jedincům, kteří vidí v povolání trenéra pouze lehce vydělané peníze. Velmi často je toto případ aktivně závodících kulturistů, instagramových hvězdiček apod., jejichž jedinou motivací pro toto povolání jsou peníze.

• Trenér by měl umět přiznat, že neví vše, a že na vše prostě nezná odpověď: I ti nejlepší siloví trenéři světa přiznávají, že prostě neznají vše, že se musí stále vzdělávat a že se neustále dozvídají nové věci. Dobří trenéři také časem přehodnocují a mění své postoje, jsou otevřeni novým a neznámým technikám a principům. Egoistický všeznalý odborník, jehož postoje jsou jako Písmo svaté - je rakovinou silových sportů.

• Trenér by se měl neustále vzdělávat: Pravidelné absolvování přednášek a seminářů je velmi dobrou vizitkou. Jestli je totiž něco další zhoubou fitness světa, jsou to absolventi (několika)víkendových kurzů, pro které tyto výukové bloky znamenají jak začátek, tak i konec jejich vzdělávání. Těmto rychlokvaškám se raději vyhněte. Abychom si však toto téma uvedli na pravou míru. Neberte absolvování seminářů a přednášek jako nezbytnou výchozí podmínku. Jsou i další cesty ke kvalitním znalostem (teď opomíjím tu logickou, nejzřejmější a nejsamozřejmější podmínku – praktické zkušenosti). Mnoho jazykově zdatných trenérů studuje online, jelikož některé anglické (popřípadě ruské, pokud jste ortodoxní lifter) zdroje jsou nesčetněkrát přínosnější než kdejaké české akreditované kurzy. To ani nemluvě o tištěných (i českých a slovenských) publikacích.  Váš trenér nemusí být tudíž nezbytně absolvent nějakého kurzu, čtení odborných knih, textů světových špiček a nejnovějších výzkumů vytvoří v člověku mnohem ucelenější a širší vědomostní základnu než certifikát nějaké fitness akademie. Ptejte se proto trenéra při prvních sezeních odkud čerpá informace, z jakých zdrojů vychází, jak často se snaží vzdělávat, od jakých osobností se učí novým principům apod. Pokud bude tento člověk při těchto otázkách tápat a pouze ukazovat na zarámovaný certifikát na zdi – nebudete pravděpodobně v dobrých rukou.

• Není absolutně nutné, aby byl dobrý trenér úspěšný sportovec, a naopak: není pravidlem, aby úspěšný sportovec byl dobrým trenérem: Upřímně nedokážu pochopit, jak tyto zcela mylné výroky spatřily světlo světa. Například o čínské olympijské vzpěrače, kteří se zcela nepochybně řadí mezi nejsilnější a nejvýkonnější stroje planety, se stará celá plejáda těch nejlepších asijských trenérů, z nichž jen malé procento se v životě pořádně dotklo olympijské osy. Tudíž opravdu není pravda, že jen úspěšný závodník vás dokáže připravit na závody. Stejně tak ale úspěch, v mnoha případech automaticky neznamená kvalitní trenérské schopnosti nebo hluboké vědomosti. Musíme si sami přiznat, že i když naše vzory v mnoha aspektech obdivujeme, někteří by vás jednoduše nedokázali naučit ani správnou techniku bicepsového zdvihu. A fakt, že sportovní úspěchy nutně neznamenají znalosti platí obzvláště v dnešní době, kdy lidé „excelují“ v kategoriích jako Physique nebo Bikiny. A kdy je obstarání látek dopingového charakteru i pro běžného návštěvníka posilovny asi stejně obtížné, jako obstarání si měsíční permanentky.

Závěrem

Povolání opravdového trenéra není ničím jednoduchým. Opravdový trenér totiž nepoužívá tréninkové nebo výživové šablony pořád dokola, a není pouhým kontrolorem vaší techniky. Funkce trenéra je komplexní, namáhavá a skládá se z řešení těžkých úkolů. Mohli bychom samozřejmě pokračovat i dalšími body, pro dvoudílný článek toho myslím ale bylo dostatečně. Doufám, že se tímto dvoudílným textem budou řídit nejen lidé hledající si člověka, který jim pomůže v progresu, v dosažení cílů nebo v začátcích jejich cesty železem, ale snad si z něj něco odnesou i někteří trenéři z posiloven, placení za něco, co se opravdu nedá považovat za práci.