SACHARIDY

Jestliže jsou bílkoviny ve stravě podceňovány, jsou sacharidy naopak přeceňovány. Na sacharidech není tělo člověka až tolik závislé, i když jsou ve stravě třeba, dnešní člověk jich konzumuje nadměrné množství. Přičemž na rozdíl od bílkovin, funguje sacharid pouze jako zdroj a zásoba rychlé energie. Relativně malé množství potřebuje mozek a některé orgány, ale vesměs je jejich vliv silně nadhodnocen. Dalším omylem je pak to, že spousta lidí pokládá za fakt, že všechny sacharidy jsou stejné a je jedno kdy a jaké konzumují.

Přičemž stejně tak jako bílkoviny se i sacharidy dělí. Rozdělení sacharidů se určuje dle tzv. cukerných jednotek, ty nejjednodušší sacharidy mají jednu cukernou jednotku a nazývají se monosacharidy např. glukóza či fruktóza či jinak jednoduché sacharidy. Dále se dělí na oligosacharidy, které mají okolo deseti cukerných jednotek, je to například řepný cukr, sladový cukr, mléčný cukr. A nakonec polysacharidy, ty tvoří více než deset cukerných jednotek, jsou například škroby, které vzhledem ke své složitější struktuře jsou dlouhodobější zásobárnou energie. Důležitým polysacharidem je například vláknina, je to látka, která je pro tělo nestravitelná a prochází trávicím traktem beze změn. Co je podstatné a přínosné je fakt, že vláknina na sebe navazuje veškeré toxiny, zbytky nestrávené potravy a další nežádoucí látky ve střevech a ty pak odcházejí z těla pryč společně s vlákninou.

V naší stravě sacharidy dělíme obecně na jednoduché a komplexní sacharidy. Jednoduché sacharidy obsahuje například řepný cukr, třtinový cukr, med, ovoce a mléko. Komplexní sacharidy obsahují zase brambory, rýže, luštěniny, zelenina a celozrnné výrobky. Co je u sacharidů také důležité, je tzv. glykemický index (GI), podle kterého můžeme zjistit, jak rychle nám daná potravina obsahující sacharidy zvýší hodnotu krevního cukru. Potraviny s nízkým glykemickým indexem zvedají hodnotu krevního cukru tím pomaleji, čím nižší je jejich GI a tím pádem může tělo získanou energii déle využívat.

Tento fakt se hodí znát hlavně v případě některých onemocnění, jako je například cukrovka, potraviny s nízkým GI totiž tolik nezatěžují organismus a tělo je lépe snáší. V případě nadbytku sacharidů, či konzumaci vysokého množství sacharidů s vysokým GI, mohou v závislosti na somatotypu a genetických dispozic člověka vznikat některé choroby či nadměrné ukládaní tuků. Stejně jako u bílkovin i zde platí, že pokud chceme mít správně nastavené množství a zdroje sacharidů, je potřeba obrátit se na odborníky.