Úvodní poznámka

V předchozí části tohoto článku nám autor uvedl na pravou míru základní aspekty problematiky vlivu bílkovin na zdraví a funkce našich ledvin. Především nám však otevřel téma vysokého příjmu bílkovin u těžce trénujících sportovců. V tomto závěrečném díle vám tudíž autor tuto oblast rozebere ještě více do hloubky. Podíváme se nejen na problematiku zdraví ledvin, ale také na zdraví a funkce ostatních orgánů i celého těla. V neposlední řadě potom nahlédneme i na otázku vlivu velkého příjmu bílkovin na tělesné složení – především na nabírání tukové tkáně. 

Bílkoviny, tělesné složení a nabírání tukové tkáně

V nedávné studii z roku 2016, se Jose Antonio, Ph.D. spolu se svými kolegy zaměřil na vliv konzumace opravdu velmi vysokých dávek bílkovin u jedinců praktikujících těžký odporový trénink.

Vědci zde provedli 16týdenní tzv. randomizovanou překříženou studii, které se zúčastnilo 12 zdravých, těžce trénujících mužů, jejichž průměrný výkon na bench press byl na počátku výzkumu 126,4kg.

Po 8 týdnů měli participanti nastavený příjem bílkovin na hodnotu přesahující 3g na 1kg tělesné váhy na den (což je pro 100kg člověka 300g bílkovin denně). Dalších 8 týdnů pak konzumovali běžné dávky bílkovin dle svého vlastního výživového protokolu. Během celého období se pak participanti samozřejmě věnovali těžkému silovému tréninku.

A jaké výsledky tato studie přinesla? I přesto, že jedinci na vysoko-proteinové dietě přijímali z nadměrného množství bílkovin podstatně vyšší počet kalorií, než u jejich obvyklé diety– nemělo to žádný signifikantní vliv na jejich tělesné složení. Ani přes zvýšený kalorický příjem probandi jednoduše „neztloustli“. Co je však o mnoho více důležitější jsou zdravotní aspekty, kterými se studie také zaobírala. Nebyly totiž zaznamenány žádné rizikové změny ve sledovaných hodnotách (kromě ledvinových funkcí byly sledovány například i krevní lipidy, glukóza, nebo jaterní funkce atd.).

Závěry jsou tedy jasné – ani velmi vysoké dávky bílkovin, neměly u zdravých a těžce trénujících jedinců žádný negativní vlil na zdraví ledvin ani na další orgány a tělesné funkce. Stejně tak nebyly zaznamenány negativní důsledky na výkon nebo na nabíraní tukové tkáně. Navíc, aby se vědci opravdu ujistili, že jsou jejich závěry zcela správné – provedli tzv. subanalýzu u dvou jedinců, kteří z celé skupiny přijímaly nejvyšší dávky bílkovin vůbec. A Výsledky byly i tentokrát totožné – i přesto, že oba konzumovali dávky přesahující 483-724% doporučené denní dávky bílkovin (pro Severní Ameriku), na jejich ledvinové funkce to nemělo negativní vliv.

Chtěli byste ještě další důkazy?  

Mohli byste samozřejmě (do jisté míry oprávněně) namítnout, že předchozí 16týdenní studie se stále řadí mezi relativně krátkodobé výzkumy. Tudíž lze pouze s obtížemi těmito daty argumentovat v kontextu dlouhodobého vlivu vysokého příjmu bílkovin na zdraví. Obzvláště pokud nás zajímá situace silových sportovců – ti totiž přijímají velmi vysoké dávky bílkovin po dlouhé roky ne-li po celá desetiletí. Co se pak s vašimi ledvinami (nebo některými dalšími orgány) stane potom? Na tuto otázku vám odpoví výsledky 1 rok trvající randomizované překřížené studie (a v rámci vědeckého výzkumu je 1 rok celá věčnost!). Ta byla publikována v roce 2016 a znovu za ní stojí Jose Antonio, Ph.D.

Zkoumanými jedinci bylo 14 zdravých, trénovaných sportovců, kteří se věnovali silovému odporovému tréninku průměrně bezmála 9 let.

U každého jedince se poté prostřídala období, kdy byl jejich obvyklý výživový protokol pozměněn na vysoko-proteinovou verzi – ve výsledku se pak během celé testovací periody každý jedinec stravoval 6 měsíců dle své standartní diety a 6 měsíců byl na její vysoko-proteinové verzi. Tato vysoko-proteinová verze znamenala v průměru 3g bílkovin na 1kg tělesné hmotnosti denně. Každý z těchto sportovců se poté stejně jako u předchozího výzkumu, během celého roku věnoval těžkému silovému tréninku.

Při vyhodnocování výsledků této studie došli vědci fakticky ke stejným závěrům jako u předchozí. Dlouhodobý a velmi vysoký příjem bílkovin (pohybující se průměrně mezi 2,5-3,3g/kg/d), neměl u žádného z participantů za následek negativní dopad na jeho zdraví, a to včetně hladiny krevních lipidů, nebo jaterních a ledvinových funkcí.

A i přesto, že se během vysoko-proteinové fáze zvýšil celkový příjem kalorií – jednici nepřibrali tukovou tkáň. Zde je tedy finální verdikt týkající se mýtů spojených s vysoko-proteinovými dietami. Z hlediska vědecky podložených důkazů už vám v tomto ohledu snad nemůžu nabídnout více: velmi dobře trénovaní jedinci, 1 rok příjmu opravdu vysokého množství bílkovin – a i přesto se nepotvrdila žádná negativa jak z hlediska zdraví, tak z hlediska tělesné kompozice.

Závěrem

Nepochybně existuje přemíra možností, jak zlepšit vaše zdraví, výkon nebo tělesné složení. Můžete si však být naprosto jistí, že obavy ohledně vysokého příjmu bílkovin budou na pomyslném seznamu opravdu až na posledním místě. Ve skutečnosti, pokud si vážně chcete dělat starosti s příjmem bílkovin – měli byste se spíš zabývat jejich nedostatkem než nadbytkem.

Většina lidí se kterými pracuji, má mnohem lepší výsledky, pokud svůj příjem bílkovin navýší a ne naopak. Samozřejmě ale nesmíte věci zahnat do extrému, a tak neberte tento článek jako záminku pro ospravedlňování příjmu 400g+ bílkovin denně. Vždy platí pravidlo, že všeho moc škodí – a i příjem bílkovin má své hranice. Koneckonců zabít vás může i extrémní množství obyčejné vody.

Každopádně je to ale tak, že relevantní vědecké důkazy podporující hypotézu, že nadměrný příjem bílkovin škodí vaším ledvinám - prostě neexistují. Proto zůstávejte v klidu, berte „odborné“ řeči všeználků s rezervou, a dejte si další odměrku HYDROWHEY – vaše ledviny budou v pořádku.

Zdroje:

Nelson MT. The Effects of Eating Truckloads of Protein [online].2017.  Dostupné z: https://www.t-nation.com/diet-fat-loss/the-effects-of-eating-truckloads-of-protein

Antonio J, Ellerbroek A, Silver T, Vargas L, Tamayo A, Buehn R, Peacock CA. A High Protein Diet Has No Harmful Effects: A One-Year Crossover Study in Resistance-Trained Males. J Nutr Metab. 2016;2016:9104792. Epub 2016 Oct 11.

Antonio J, Ellerbroek A, Silver T, Vargas L, Peacock C. The effects of a high protein diet on indices of health and body composition–a crossover trial in resistance-trained men. J Int Soc Sports Nutr. 2016 Jan 16;13:3. doi: 10.1186/s12970-016-0114-2. eCollection 2016.

Brändle E, Sieberth HG, Hautmann RE. Effect of chronic dietary protein intake on the renal function in healthy subjects. Eur J Clin Nutr. 1996 Nov;50(11):734-40.

Bie P, Astrup A. Dietary protein and kidney function: when higher glomerular filtration rate is desirable. Am J Clin Nutr. 2015 Jul;102(1):3-4. doi: 10.3945/ajcn.115.112672. Epub 2015 Jun 10.

Lowery LM, Devia L. Dietary protein safety and resistance exercise: what do we really know? J Int Soc Sports Nutr. 2009 Jan 12;6:3. doi: 10.1186/1550-2783-6-3.

Phillips.SM, A Brief Review of Higher Dietary Protein Diets in Weight Loss: A Focus on Athletes Sports Med. 2014; 44(Suppl 2): 149–153. Published online 2014 Oct 30. doi:10.1007/s40279-014-0254-y"

Poortmans JR, Dellalieux O Do regular high protein diets have potential health risks on kidney function in athletes? Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2000 Mar;10(1):28-38

Tipton KD. Efficacy and consequences of very-high-protein diets for athletes and exercisers. Proc Nutr Soc. 2011 Mar 7:1-10. [Epub ahead of print"]