Úvodní poznámka

Kromě železa není se silovými sporty asi nic spojeno tak úzce, jako příjem bílkovin. V tomto dvoudílném článku nám proto autor objasní, jak se to opravdu má s tolik diskutovaným a komplexním tématem vlivu vysokého příjmu bílkovin na zdraví našich ledvin.  

Existuje hranice příjmu bílkovin, kterou byste neměli přesáhnout?

Už vám někdy někdo vyčetl, že váš příjem bílkovin je příliš vysoký? Jestli ano, tak jste si pravděpodobně také vyslechli i odbornou přednášku o tom, jak vám tyto „nebezpečně vysoké“ dávky bílkovin zničí vaše ubohé ledviny.

Slýchávám takové řeči poměrně dost často. Dokonce tak často, že na mých hodinách fyziologie zátěže svým studentům zadávám relativně jednoduchý úkol. Chci po nich jedinou věc – aby zkusili nalézt jakoukoli odborně posouzenou studii, která by prokazovala, že nadměrné dávky bílkovin mohou u zdravých lidí způsobit poškození ledvin. Samozřejmě se to doposud žádnému z mých studentů nepodařilo. A důvod je zcela prostý.

Žádná taková studie totiž doposud neexistuje.

Jestliže však žádná taková studie neexistuje, jak vůbec tento mýtus o nebezpečných bílkovinách vlastně vznikl? Jedním z důvodů je fakt, že s vyšším množstvím přijatých bílkovin se úměrně zvyšuje i množství práce, kterou musí vaše ledviny odvést (zvyšuje se jejich zatížení). Mohou se zvyšovat hodnoty kreatininu nebo kupříkladu glomerulární filtrace – což signalizuje, že vaše ledviny více pracují. Je však některá z těchto skutečností indikátorem toho, že dochází k nějakému poškození ledvin? Pojďme se na tuto problematiku radši podívat zblízka a co nejvíce podrobně. 

Bílkoviny a zdraví ledvin: Co nám říká věda

Začněme odbornou citací:

Stuart M. Phillips, Ph.D., jeden z předních světových odborníků, zabývající se biochemií a fyziologií bílkovin kosterního svalstva, ve své práci v roce 2014 uvedl: „Na základě rozboru stanoviska organizace Institute of Medicine (dnes již známé jako National Academy of Medicine), týkajícího se nastavení doporučeného denního příjmu bílkovin v Severní Americe a posouzení zprávy Světové zdravotnické organizace týkající se příjmu bílkovin, můžeme vyvodit, že neexistují důkazy, které by spojovaly vyšší příjem bílkovin s ledvinovými chorobami.“

Dle těchto dvou předních organizací se tedy riziko poškození ledvin (v kontextu s vyšším příjmem bílkovin) u zdravých osob jeví jako minimální. Což očividně nekoresponduje s naším mýtem o nebezpečných bílkovinách.

„Dlouhodobý nadměrný příjem bílkovin byl spojován s potencionálními riziky jako je například demineralizace kostí nebo poškození ledvin.

Co se však týče jinak zdravých jedinců, existuje pouze nepatrné množství důkazů, které by nasvědčovaly, že vysoký příjem bílkovin je nebezpečný. Nicméně poškození ledvin může hrozit osobám, které již trpí nějakou renální dysfunkcí.“ (Tipton KD, 2011).

Vše tedy prozatím nasvědčuje tomu, že větší práce a zatížení ledvin (skrze vyšší příjem bílkovin) není samo o sobě nikterak nebezpečné a nejedná se o negativní jev.

Máme tu ale další faktor. Když jdete do posilovny a procvičujete paže, vaše bicepsy odvádějí hodně práce, jsou zatíženy a výsledkem toho všeho je jejich zvětšení (tzv. hypertrofie). Může se tedy podobný scénář odehrávat i v případě vašich ledvin?

V roce 2015 došli vědci k závěru, že zvýšený příjem bílkovin vyžaduje, aby ledviny odváděly více práce; Nicméně toto navýšení práce, nezpůsobilo u ledvin žádné poškození – nebyla diagnostikována tzv. mikroalbuminurie (zvýšená močová sekrece albuminu), která signalizuje zárodek ledvinového poškození. Při tomto stavu jsou jinými slovy do moči vylučovány vyšší koncentrace krevní bílkoviny – tzv. albuminu, což znamená, že ledviny jsou poškozené a jejich funkce (konkrétně funkce tzv. glomerulů) selhávají. A ano, vaše ledviny se stejně jako vaše bicepsy díky většímu množství odvedené práce zvětší, tento nárůst však není nijak nebezpečný a neznamená, že jsou ledviny poškozené. Ledviny se zvětšením svého objemu pouze adaptují na vyšší zatížení způsobené většími dávkami bílkovin.

Aktuální vědecky získaná data tedy nepodporují tvrzení, že by byly bílkoviny nebezpečné. Nicméně co když ještě půjdeme do opravdového extrému – co když se zaměříme na jedince (většinou na velmi ortodoxní liftery, profesionální kulturisty…), kteří přijímají opravdu extrémní dávky bílkovin?

Znovu se tedy zaměřme na studie

Pokud jste kulturista, atlet nebo silový sportovec, tak jednoduše neděláte věci tak jako je dělají „normální lidé“. Proto se na vás nemůže vztahovat ani většina provedených odborných studií -  jelikož byly jednoduše prováděny na normálních (necvičících) jedincích. Naštěstí však existují velmi relevantní výjimky, takže se na ně pojďme podívat…

Jedna z prvních studií zaměřených na bílkoviny byla vypracována v roce 2000 (Poortmans JR, Dellalieux O) a autoři v ní zprvu naznačují, že nadměrné dávky bílkovin jsou pro ledviny potencionálně nebezpečné. Tato studie zkoumala kulturisty a velmi dobře trénované sportovce s vysokým a se středním příjmem bílkovin.

A co vlastně autoři této studie zjistili? I když měli jedinci s vysokým příjmem bílkovin vyšší plazmatické koncentrace kyseliny močové a vápníku, tak i přesto měla skupina kulturistů renální clearance (množství krevní plazmy profiltrované a pročištěné ledvinami za určitý časový interval) kreatininu a urey (odpadní produkty) v normě. Také nebyly zjištěny jakékoliv korelace mezi příjmem bílkovin a exkrecí albuminu. Vědci tudíž došli k závěru, že u velmi dobře trénovaných jedinců příjem bílkovin nižší než 2,8g/kg nijak nenarušil ledvinové funkce. 

Jedna další studie byla provedena už v roce 1996 (Brändle E, Sieberth HG, Hautmann RE). I když tato studie nebyla jedna z nejlepších, byla jako první zaměřena na problematiku vlivu (dlouhodobého příjmu) bílkovin na ledvinové funkce. Studie byla prováděna na 88 zdravých jedincích, mezi kterými bylo i 40 kulturistů. Ani zde však nebyla nalezena žádná korelace mezi hodnotami exkrece albuminu (které jak jsme si již řekli, v případě zvýšení jasně indikují ledvinové poškození) a příjmem bílkovin (který byl vyhodnocován na základě množství vyloučeného dusíku).

Závěrem

V první části tohoto dvoudílného seriálu nám autor představil základní fakta týkající se bílkovin a zdraví a funkce ledvin. Především nás ale uvedl do tématu, které se týká silově cvičících jedinců nejvíce – a to sice do tématu zabývajícím se opravdu vysokým příjmem bílkovin u silových sportovců. V dalším díle se můžete těšit na to, že tato načatá oblast bude ještě více rozebrána - podíváme se na doslova „kulturistické dávky“ bílkovin a přesně si ujasníme, co nám na to říkají nejnovější vědecké poznatky a fakta.   

Zdroje:

Nelson MT. The Effects of Eating Truckloads of Protein [online].2017.  Dostupné z: https://www.t-nation.com/diet-fat-loss/the-effects-of-eating-truckloads-of-protein

Antonio J, Ellerbroek A, Silver T, Vargas L, Tamayo A, Buehn R, Peacock CA. A High Protein Diet Has No Harmful Effects: A One-Year Crossover Study in Resistance-Trained Males. J Nutr Metab. 2016;2016:9104792. Epub 2016 Oct 11.

Antonio J, Ellerbroek A, Silver T, Vargas L, Peacock C. The effects of a high protein diet on indices of health and body composition–a crossover trial in resistance-trained men. J Int Soc Sports Nutr. 2016 Jan 16;13:3. doi: 10.1186/s12970-016-0114-2. eCollection 2016.

Brändle E, Sieberth HG, Hautmann RE. Effect of chronic dietary protein intake on the renal function in healthy subjects. Eur J Clin Nutr. 1996 Nov;50(11):734-40.

Bie P, Astrup A. Dietary protein and kidney function: when higher glomerular filtration rate is desirable. Am J Clin Nutr. 2015 Jul;102(1):3-4. doi: 10.3945/ajcn.115.112672. Epub 2015 Jun 10.

Lowery LM, Devia L. Dietary protein safety and resistance exercise: what do we really know? J Int Soc Sports Nutr. 2009 Jan 12;6:3. doi: 10.1186/1550-2783-6-3.

Phillips.SM, A Brief Review of Higher Dietary Protein Diets in Weight Loss: A Focus on Athletes Sports Med. 2014; 44(Suppl 2): 149–153. Published online 2014 Oct 30. doi:10.1007/s40279-014-0254-y"

Poortmans JR, Dellalieux O Do regular high protein diets have potential health risks on kidney function in athletes? Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2000 Mar;10(1):28-38

Tipton KD. Efficacy and consequences of very-high-protein diets for athletes and exercisers. Proc Nutr Soc. 2011 Mar 7:1-10. [Epub ahead of print"]