Článek nebo jeho části jsou duševním vlastnictvím autora a internetového magazínu GymPorn. Je zakázáno jej bez svolení šířit, nebo citovat.
Autor: Kryštof Švec IČO: 04537530 

Úvodem
Geneticky modifikované potraviny jsou v posledních letech (především v Evropě) jedním z nejkontroverznějších témat – a to jak v oblasti potravinářství, tak v oblastech ekologie, etiky, zdravé výživy a v řadě dalších. Následující článek vás tedy skrze analyzaci souboru základních relevantních zdrojů zasvětí do primárních principů této problematiky; představí vám nejdůležitější fakta; přiblíží současnou legislativu; umožní vám si na základě rozebraných, ať už prokázaných či potencionálních pozitiv a negativ těchto potravin zvolit, jaký názorový proud v tomto tématu zastávat; a v neposlední řadě vám pomůže se celkově lépe v této problematice orientovat a kriticky o ní přemýšlet. V dnešní době je totiž více než extrémně náročné si zformovat jasný úhel pohledu. S postupným rozšiřováním geneticky modifikovaných potravin do všech koutů světa a s nebývale rychlým vědeckým pokrokem totiž (jako je tomu vždy u podobně „kontroverzních témat“) vykrystalizovalo nepřeberné množství, především subjektivně sepsaných a jednostranných komerčních textů s chabými informačními základy. Jakou obsahovou kvalitu může mít totiž článek, který má již v nadpisu tak zavádějící slova jako „Nebezpečí geneticky modifikovaných organismů“ nebo naopak „Zázrak jménem geneticky modifikované potraviny"? Pojďme se tedy nezaujatě na tuto otázku podívat trochu zblízka.

Základy o geneticky modifikovaných potravinách
Za geneticky modifikované potraviny můžeme souhrnně označovat rostliny a živočichy (popřípadě jejich části nebo produkty z nich vyrobené) určené ke konzumaci, a které fakticky spadají do tzv. GMO – z anglického Genetically Modified Organism. GMO je specifický transgenní organismus, do jehož buněk byl skrze metodu genového inženýrství aplikován (z jiného organismu – tzv. procesem transgenoze/přenesením), nebo z něj byl extrahován genetický materiál/genový konstrukt, za účelem změny jeho specifických vlastností, nebo s cílem vytvoření zcela nových rysů (povětšinou je aplikováno okolo 3 genů - běžná plodina má genů desítky tisíc). Jedná se tedy o biologický postup a co především, nejedná se o mutaci, jak je mnohdy nesprávně uváděno. Mutace způsobují dosud velmi hojně používané postupy (neřízené a náhodné) chemické nebo radiační (gama záření apod.) mutageneze – které se aplikovaly a aplikují u hojného množství námi denně konzumovaných plodin. Zde narážíme na menší paradox – i přesto, že valná část populace běžně konzumuje zmutované plodiny (jsou narušeny jejich struktury DNA), které vznikaly například působením rentgenového záření, jsou předmětem debat především GMO.

Z hlediska rychlosti a účinnosti, je změna genetického materiálu pomocí genového inženýrství mnohem efektivnější, než dosavadní postupy tradičního šlechtění. Pro zajímavost je vhodné doplnit, že drtivá většina plodin nebo zvířat, které dnes běžně konzumujeme, je výsledkem procesu desítek, stovek a tisíců let námi vyprodukovaných či využívaných změn (specifických mutací) v genetickém materiálu, které započaly již v dobách Neolitické revoluce. Značný podíl dnešních plodin se (především díky domestikaci) od svých prapůvodních předchůdců tak diametrálně liší, že byste mezi jednotlivými druhy neměli šanci nalézt skoro žádné podobnosti.

Na rozdíl od USA (kde je GMO oseto více než 70 miliónů hektarů půdy) a dalších států (jako je Kanada, Argentina, nebo Brazílie), je politika EU nastavená extrémně restriktivně (dle směrnic je pro celek povoleno určité malé spektrum plodin a každá členská země má na výběr, zda některé z nich úplně zakáže či nikoliv). V České republice je dnes pěstování GMO prakticky nulové. Toto je zásadní faktor, proč se v EU s těmito výrobky/respektive s jejich pěstováním můžete setkat jen minimálně (a to pouze s plodinami - živočišné výrobky jsou zcela zakázány). Za podstatný sekundární faktor indikující malé rozšíření GMO v Evropě můžeme kromě politického konsensu považovat také převažující negativní vnímání GMO a genového inženýrství širokou veřejností. Geneticky modifikované potraviny musí také mimo jiné mít na základě nařízení EU přesné označení, aby byl spotřebitel vždy plně informován.

Seznam EU povolených GMO si můžete přesně dohledat zde: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm

Seznam povolených GMO v ČR poté zde: http://www.mzp.cz/cz/registr_povolenych_geneticky_modifikovanych_organismu

I přesto, že v EU tvoří GMO určené pro konzumaci lidmi naprosto zanedbatelné procento celkové spotřeby (to samé platí o samotném pěstování - většina celkového objemu je z dovozu), velmi hojně se GMO užívají jako krmné směsi pro chovná zvířata – bezmála 90% krmných směsí (což jsou desítky miliónů tun) je GMO, navíc u masa krmeného GMO (obecně i u živočišných výrobků jako jsou vejce, sýry...) neexistuje žádná povinnost značení, že zvíře bylo těmito krmivy živeno. Z toho vyplývá, že fakticky každý živočišný výrobek (pokud výslovně nedeklaruje, že zvíře nebylo krmeno GMO) na pultech, je ze zvířat krmených GMO. 

Mezi hlavní schválené druhy (číslo se dle aktuální situace pohybuje na cca. 60 druzích) patří především kukuřice, sója, cukrová řepa a řepka olejka. V současné době je v EU pro komerční účely, respektive pro lidskou konzumaci povolena kukuřice s genem toxinu bakterie Bacillus thuringiensis (eliminující zavíječe kukuřičného). Z hlediska konzumace GMO zde však hraje podstatnou roli to, že mnoho výrobků a surovin je zde dováženo ze zemí mimo EU. Masový dovoz je sice do značné míry monitorován (o účinnosti monitoringu a ověřování původu bychom samozřejmě mohli diskutovat a v minulosti byl mnohokrát terčem kontroverze – zvláště pokud se jedná o dovozce jako je Čína), avšak dovoz pro osobní potřeby ne. Pokud se tedy chcete GMO vyhýbat a necháváte si dovážet výrobky určené ke konzumaci ze zahraničí, je opravdu zapotřebí si pečlivě hlídat deklarované informace a nezapomínat na fakt, že na rozdíl od EU neexistuje v mnoha zemích jakákoliv povinnost udávat, zda je potravina nebo její součást GMO.

Efektivita genetické modifikace oproti tradičním postupů šlechtění a křížení
Jak již bylo nastíněno v úvodu, je z hlediska rychlosti a efektivity postup genetické modifikace na značně vyšší úrovni než na jaké jsou klasické metody šlechtění. Klasickým šlechtěním, se rozumí například záměrná selekce jedinců určitého druhu s požadovanými vlastnostmi (u kterých z přirozených příčin došlo ke genetické mutaci) a jejich množení, popřípadě se jedná o kombinaci různých druhů (například skrze přenášení pylu podobných druhů rostlin, křížením těch nejvhodnějších druhů zvířat apod.). Problémové je však to, že mnohdy jsou přeneseny i negativní vlastnosti a výsledek je vždy značně nejistý. Metoda genového inženýrství je však ideální v tom, že lze mnohem přesněji a cíleně vybrat a předvídat jaké pozitivní vlastnosti by měl výsledný materiál mít, a zároveň dosti účinně eliminovat možné negativní faktory. Na rozdíl od šlechtění (jehož některé druhy jsou limitovány přirozenými reprodukčními bariérami), je také možné kombinovat genomy naprosto rozličných druhů – bakterie vs. rostlina apod. (ať už se jedná o základní biolistickou metodu, agroinfekci nebo další procedury), jelikož genetické struktury mají všechny organismy na planetě stejné.

Bezpečnost, výhody a potenciál GMO
Bezpečnost GMO je mimo jiné posuzována skrze tzv. podstatnou rovnocennost. Což je komparace původní plodiny s novou, modifikovanou plodinou. Vzhledem k efektivitě této metody se ukazuje, že z hlediska implikace na genetický materiál je transgenoze mnohem šetrnější než dosud prováděné metody šlechtění. Obecně jsou GMO před uvedením na trh podrobovány velmi preciznímu a zdlouhavému výzkumu (prováděny jsou několikaleté experimentální zemědělské výsadby apod.), trvajícímu i 7 let.

Mezi potvrzené/potencionální výhody patří:

1. I přes značně dlouhou dobu pěstování GMO (některé se pěstují i více 20 let), nebyla u povolených druhů nikdy objevena nebo potvrzena žádná zdravotní rizika pro člověka nebo pro zvířata

2. Snížení potřeby ošetřování plodin a půdy pesticidy (herbicidy, inscekticidy…) a jinými chemickými látkami (tzv. agrochemikáliemi) nebo naopak vyšší odolnost/ochrana plodin vůči vyšším dávkám těchto substancí

3. Vyšší odolnost plodin vůči plísním, parazitům, hmyzu, chorobám a vnějším vlivům jako je sucho, mráz a klimatické změny

4. Urychlení procesu zrání, zvýšená produkce a prodloužení trvanlivosti, snížení nároků na vodu a půdu, a tedy i zemědělskou plochu (zachování aktuálních zemědělských ploch - ale s výsledkem větší produktivity) – následkem je pokrytí výživových nároků exponenciálně narůstající populace (vyrovnání tempa technologického výzkumu v oblasti zemědělství a růstu populace) a ekologický přínos

5. Vylepšování chuťových vlastností, navýšení nutričních hodnot, vhodnější složení a lepší biologická dostupnost živin - vyšší obsah biologicky dostupných vitamínů, stopových prvků a dalších mikroživin, vylepšení aminokyselinového spektra…

6. Snižování/změna poměru a počtu nežádoucích látek v plodinách – změna poměru mastných kyselin, eliminace toxických látek…

7. V oblasti výzkumu jsou geneticky modifikovaní živočichové úspěšně užíváni především pro vědecké a lékařské účely – příkladem jsou kozy produkující rekombinantní faktor, užívaný k léčbě krevních sraženin v cévách lidí s deficitem antitrombinu

8. Zrychlení doby růstu, kvality a složení masa (poměr tuku a obsah mastných kyselin) a mléka (probiotik, prebiotik) konzumovaných živočichů nebo jejich vyšší odolnost vůči onemocněním, možná elimince některých alimentárních onemocnění

9. Značné snížení finančních nároků na chov a pěstování a z toho plynoucí snížení konečných cen výrobků a zároveň zvýšení zisků – profit jak pro spotřebitele, tak pro producenty

10. Snížení nutnosti importu potravin – potencionální zemědělská soběstačnost

11. Větší angažovanost veřejného sektoru v oblasti GMO by mohla být tím nejlepším zprostředkovatelem pozitiv pro znevýhodněné skupiny obyvatel (malé zemědělce, chudé a nemajetné jedince) a životní prostředí

12. Zainteresované strany ani nezávislé studie během řady let pozorování neshledaly a nijak neprokázaly, že by schválené GMO druhy byly vyjma specifických vybraných vlastností jakkoliv odlišné od původních druhů

Rizika, nevýhody a možná nebezpečí GMO
Problémovým faktorem pěstování GMO je především otázka pesticidů, veskrze totiž existují dvě varianty plodin:
1. plodiny, které jsou odolné vůči negativním vlivům a škůdcům – to umožňuje sníženou aplikaci pesticidů
2. plodiny, které mají vyšší odolnost vůči různým druhům pesticidů – to naopak umožňuje aplikaci vysokých dávek pesticidů, popřípadě jen jednoho druhu pesticidu (obvykle se totiž užívají různé mixy, jelikož je potřeba eliminovat více druhů plevelů a parazitů). Bohužel je trendem pěstování spíše plodin druhé zmíněné kategorie, což má za následek strmé zvyšování produkce a aplikace pesticidů – převážně herbicidů.

Obecně můžeme jak prokázaná, tak potencionální rizika a případné nevýhody shrnout takto:

1. Na základě přirozených evolučních zákonů si skrze mutace organismy tvoří vlastní rezistenci vůči specificky nastaveným vlastnostem GMO – především se jedná o různé druhy plevelů a škůdců (z hlediska plevelů je ale na místě poukázat na to, že je to do značné míry způsobeno například neúměrným užíváním stejného herbicidu - Glyfosátu)

2. V důsledku potlačování dominantních druhů škůdců je možný vzestup a prudké množení dříve nevýznamných druhů – je poté nutné užívání efektivnějších agrochemikálií nebo tvoření nových druhů GMO

3. Potencionální rezistence na antibiotika u lidí – především skrze dřívější druhy GMO se mohly některé specifické, na antibiotika rezistentní geny GMO přenést do zažívacího traktu člověka a tím snížit účinnost antibiotické léčby, dnes už toto nicméně prakticky neplatí

4. Vznik nových potravinových alergií – skrze přenesené geny organismů s alergizujícím potenciálem na různé plodiny se mohou objevit alergie pouze na GMO potraviny – jinými slovy se díky změně genomu může projevit alergie pouze na GMO sóju, na původní sóju však ne; je však potřeba říci, že se tyto plodiny nikdy neměly šanci díky důkladným studiím každého nového GMO dostat na trh

5. Obavy z míšení DNA a vlivu na lidský organismus – z tohoto důvodu relativně dosti neopodstatněná obava, vzhledem k tomu, že skrze potravu konzumujeme denně miliardy bakterií a tím pádem i jejich DNA a RNA

6. Relativně krátká doba produkování a vývoje GMO, počet metaanalýz a studií zkoumajících schválené GMO je sice adekvátní, nicméně je obecně nelze považovat za dlouhodobé - nelze tedy v některých ohledech dojít ke stoprocentním závěrům – ať už v neprospěch či prospěch GMO

7. Existují opodstatněné obavy z možné nestability genetického materiálu v organismu

8. I přesto, že jsou mnohými udávány jako velmi precizní a dokonalé, nejsou metody genového inženýrství stále stoprocentní a nelze vždy při přenosu genomů očekávat jasný výsledek a eliminaci chyb

9. Především etické a náboženské otázky, obecně nízká informovanost o GMO

10. Narušování přirozené biologické diverzity na Zemi a přirozeného evolučního vývoje, který povětšinou probíhal skrze obvyklé mutace – výsledkem může být i přímé ovlivňování přirozené fauny a flóry (nicméně systém byl už velmi drasticky narušován již velmi dlouho před GMO)

11. Potlačování tradičního způsobu zemědělství a šlechtění – otázkou je však, jaké mají/měly/budou mít tyto „tradiční metody“ pozitivní či negativní dopady

12. Přílišné urychlování procesu vývoje GMO, upřednostňování ekonomických zájmů soukromých korporací a malé zapojení veřejného sektoru

13. I přes Codex Alimentarium, Cartagenský protokol a další faktory existuje stále nejednotný přístup, politika a regulace jednotlivých zemí; absence jasného konsensu a z toho plynoucí silná variabilnost – enormní rozdíly jsou viditelné, pokud porovnáme USA a EU, na jedné straně možná až přílišně neopatrná otevřenost, na straně druhé velká míra restrikce a skepticismus

14. S prudkým nárůstem popularity BIO a „zdravé výživy“ jsou GMO především evropskou veřejností přijímány stále negativněji – to fakticky zamezuje a brzdí rozvoji a výzkumu apod. Vyjma této části veřejnosti proti GMO brojí především „ekologické“ (paradoxně ne opravdoví ekologové – čili vysokoškolsky vzdělaní vědci ale především aktivisté) skupiny a obecně enviromentální aktivisté.

Závěrem
Pro laickou veřejnost je jistě velmi obtížné se rozhodnout k jakému pólu se v otázce GMO přiklonit. Na jedné straně zde máme potenciál vzniku nové ekologické, a pro chudé země prospěšné „Green Revolution“ a signifikantní, prakticky neomezené zlepšování kvality potravin. Na straně druhé máme existující možnosti nevratných zásahů do biomů na Zemi, a dosud nepoznaná možná rizika na zdraví člověka.
Je nasnadě také zvážit to, že všechny organismy na planetě jsou v nějaké míře výsledkem změn v genetickém materiálu. Je potom otázkou. do jaké míry se dá genové inženýrství považovat za nepřirozené. V teoretických rovinách je totiž rozdíl pouze v tom, že spouštěčem je buď „příroda“ nebo vědec. Smutnou pravdou je, že se bohužel i přes možnosti GMO, v mnoha zemích exponenciálně zvýšila produkce pesticidů. Naopak v některých zemích (které jsou nicméně z globálního hlediska marginálního významu – převážně ty rozvojové), se však podařilo díky GMO zvýšit zemědělskou výnosnost a zároveň snížit produkci pesticidů.
Pokud vás toto téma zaujalo a chcete se dále zaobírat studiem GMO problematiky, může být pro vás zajímavým tématem kupříkladu tzv. Zlatá rýže a Zlatá rýže 2. Plodina nabízející možnost zachránit před smrtí milióny dětí, se kterou ale mají mnohé skupiny značné, především etické problémy.
Je mnohdy velmi těžké, až nemožné do textů nezakomponovat osobní úhel pohledu a zachovat si naprostou objektivitu, proto si myslím, že bych měl i já vyjádřit svůj úhel pohledu a být zcela upřímný. Osobně nemám s konzumací GMO výrazný problém a jsem zastáncem poskytnutí co nejlepších podmínek a možností pro jejich výzkum. Nicméně nestojím na straně unáhleného tlaku a lobbingu potravinářských firem a obecně soukromého sektoru (právě soukromý sektor je v pomyslném vedení ve výzkumu a pěstování GMO, což sebou samozřejmě nese logické implikace – snaha primárně o finanční zisk korporací; na druhou stranu se ale podstatná část potravinářských koncernů vévodícím trhu snaží GMO v nástupu zabránit) a pokud se GMO v určitém časovém horizontu prokáží z nějakých zásadních faktorů jako špatná volba, i když je to velmi nepravděpodobné, jsem pro jejich absolutní restrikci.

V následujícím textu byla jako výchozí mimo jiné použita tato série zdrojů 
DELWAIDE, Anne-Cécile, Lawton L. NALLEY, Bruce L. DIXON, Diana M. DANFORTH, Rodolfo M. Nayga JR, Ellen J. Van LOO a Wim VERBEKE. Revisiting GMOs: Are There Differences in European Consumers’ Acceptance and Valuation for Cisgenically vs Transgenically Bred Rice? PLOS ONE[online]. 2015, roč.10, č.5, s.e0126060. ISSN1932-6203. Dostupné z:doi:10.1371/journal.pone.0126060

Ortiz-García S, Ezcurra E, Schoel B, Acevedo F, Soberón J, Snow AA (August 2005). "Absence of detectable transgenes in local landraces of maize in Oaxaca, Mexico (2003-2004)". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 102 (35): 12338–43.

Wang Z, Lin H, Huang J, Hu R, Rozelle S, Pray C (2009). "Bt Cotton in China: Are Secondary Insect Infestations Offsetting the Benefits in Farmer Fields?". Agricultural Sciences in China.

Lu B, Snow AA (2005). "Gene Flow from Genetically Modified Rice and Its Environmental Consequences". BioScience. Academic Search Elite. 55

Romeis J, Bartsch D, Bigler F, Candolfi MP, Gielkens MM, Hartley SE, Hellmich RL, Huesing JE, Jepson PC, Layton R, Quemada H, Raybould A, Rose RI, Schiemann J, Sears MK, Shelton AM, Sweet J, Vaituzis Z, Wolt JD (February 2008). "Assessment of risk of insect-resistant transgenic crops to nontarget arthropods". Nature Biotechnology. 26 (2): 203–8.

SWIATKIEWICZ, Sylwester, Malgorzata SWIATKIEWICZ, Anna ARCZEWSKA-WLOSEK a Damian JOZEFIAK. Genetically modified feeds and their effect on the metabolic parameters of food-producing animals: A review of recentstudies. Animal Feed Science and Technology[online]. 2014, roč.198, s.1–19. ISSN0377-8401. Dostupné z:doi:10.1016/j.anifeedsci.2014.09.009

Gatehouse AM, Ferry N, Raemaekers RJ (May 2002). "The case of the monarch butterfly: a verdict is returned". Trends in Genetics. 18 (5): 249–51

SNELL, Chelsea, Aude BERNHEIM, Jean-Baptiste BERGÉ, Marcel KUNTZ, Gérard PASCAL, Alain PARIS a Agnès E. RICROCH. Assessment of the health impact of GM plant diets in long-term and multigenerational animal feeding trials: A literature review. Food and Chemical Toxicology[online]. 2012, roč.50, č.3–4, s.1134–1148. ISSN0278-6915. Dostupné z:doi:10.1016/j.fct.2011.11.048

Geneticky modifikované organismy v agroekosystému a jeho okolí, Sborník ze semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitouv Praze[online]. B.m.: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007 [vid.2016-březen-26]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/file/17415/sbornik_GMO_2007.pdf

Hollingworth RM, Bjeldanes LF, Bolger M, Kimber I, Meade BJ, Taylor SL, Wallace KB (January 2003). "The safety of genetically modified foods produced through biotechnology". Toxicological Sciences

"Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects". The National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine (US). 2016. p. 149. Retrieved May 19, 2016. "Overall finding on purported adverse effects on human health of foods derived from GE crops: On the basis of detailed examination of comparisons of currently commercialized GE with non-GE foods in compositional analysis, acute and chronic animal toxicity tests, long-term data on health of livestock fed GE foods, and human epidemiological data, the committee found no differences that implicate a higher risk to human health from GE foods than from their non-GE counterparts."

ZDZIARSKI, I. M., J. W. EDWARDS, J. A. CARMAN a J. I. HAYNES. GM crops and the rat digestive tract: A critical review. Environment International[online]. 2014, roč.73, s.423–433. ISSN0160-4120. Dostupné z:doi:10.1016/j.envint.2014.08.018

KEY, Suzie, Julian K-C MA a Pascal MW DRAKE. Genetically modified plants and human health. Journal of the Royal Society of Medicine[online]. 2008, roč.101, č.6, s.290–298. ISSN0141-0768. Dostupné z:doi:10.1258/jrsm.2008.070372

Alberts B, Beachy R, Baulcombe D, Blobel G, Datta S, Fedoroff N, Kennedy D, Khush GS, Peacock J, Rees M, Sharp P (2013). "Standing up for GMOs". Science. 341 (6152): 1320.

Van Eenennaam AL, Young AE (October 2014). "Prevalence and impacts of genetically engineered feedstuffs on livestock populations". Journal of Animal Science.

Scott SE, Inbar Y, Rozin P (May 2016). "Evidence for Absolute Moral Opposition to Genetically Modified Food in the United States". Perspectives on Psychological Science. 11 (3): 315–24

VÀZQUEZ-SALAT, Núria, Brian SALTER, Greet SMETS a Louis-Marie HOUDEBINE. The current state of GMO governance: Are we ready for GM animals? Biotechnology Advances[online]. 2012, roč.30, č.6, Special issue on ACB 2011, s.1336–1343. ISSN0734-9750. Dostupné z:doi:10.1016/j.biotechadv.2012.02.006

FDA. Genetically Engineered Animals -Questions and Answers on FDA’s Approval of AquAdvantage Salmon[online]. 21.prosinec2015 [vid.2016-únor-26]. Dostupné z:http://www.fda.gov/AnimalVeterinary/DevelopmentApprovalProcess/GeneticEngineering/GeneticallyEngineeredAnimals/ucm473237.html

DEVOS, Yann, Jaime AGUILERA, Zoltán DIVEKI, Ana GOMES, Yi LIU, Claudia PAOLETTI, Patrick DU JARDIN, Lieve HERMAN, Joe N. PERRY a Elisabeth WAIGMANN. EFSA’s scientific activities and achievements on the risk assessment of genetically modified organisms (GMOs) during its firstdecade of existence: looking back and ahead. Transgenic Research[online]. 2014, roč.23, č.1, s.1–25. ISSN1573-9368. Dostupné z:doi:10.1007/s11248-013-9741-4
Gaskell G, Allansdottir A, Allum N, Castro P, Esmer Y, Fischler C, et al. (February 2011). "The 2010 Eurobarometer on the life sciences". Nature Biotechnology. 29 (2): 113–4

Brookes G, Barfoot P (2012). "Global impact of biotech crops: environmental effects, 1996-2010". GM Crops & Food. 3 (2): 129–37. doi:10.4161/gmcr.20061

WEBER, W.E. Can GM and organic agriculture coexist? [online]. 2008, roč.072, č.3, s.1–8. Dostupné z:doi:http://doi10.1079/PAVSNNR20083072

Ostry V, Ovesna J, Skarkova J, Pouchova V, Ruprich J (August 2010). "A review on comparative data concerning Fusarium mycotoxins in Bt maize and non-Bt isogenic maize". Mycotoxin Research.

TWARDOWSKI, Tomasz a Aleksandra MAŁYSKA. Uninformed and disinformed society and the GMO market. Trends in Biotechnology[online]. 2015, roč.33, č.1, s.1–3. ISSN0167-7799. Dostupné z:doi:10.1016/j.tibtech.2014.11.006

Veltri GA, Suerdem AK (February 2013). "Worldviews and discursive construction of GMO-related risk perceptions in Turkey". Public Understanding of Science.

"Safety Evaluation of Foods Derived by Modern Biotechnology: Concepts and Principles" (PDF). Organisation for Economic Co-operation and Development. Retrieved 21 June 2009.

Carpenter JE (April 2010). "Peer-reviewed surveys indicate positive impact of commercialized GM crops". Nature Biotechnology. 28 (4): 319–21.

Tabashnik BE, Gassmann AJ, Crowder DW, Carriére Y (February 2008). "Insect resistance to Bt crops: evidence versus theory". Nature Biotechnology. 26 (2): 199–202

GRIFFITHS, Anthony JF, Jeffrey H. MILLER, David T. SUZUKI, Richard C. LEWONTIN a William M. GELBART. Making recombinant DNA [online]. 2000 [vid.2015-listopad-03]. Dostupné z:http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK21881