Úvodem
Oxandrolon, z anglofoních zdrojů známý spíše pod jedním ze svých obchodních názvů - Anavar, je orální anabolický androgenní steroid, patřící do skupiny derivátů DHT. Stejně jako o všech dopingových látkách, i o Oxandrolon se broscience svět náležitě postaral, a tak o tomto preparátu koluje značné množství zkreslených představ, předsudků a polopravd.
V první řadě je Oxandrolon chybně považován za slabý/ženský/dětský roid, patřící především do light cyklů, popřípadě do cyklů prvosypačů – jinými slovy je brán jako AAS s velmi malou, až zanedbatelnou anabolickou aktivitou. Není to pravda. Tato pohádka bohužel v poslední době hojně koluje v dopingové komunitě a zbytečně odrazuje nemalé procento sypačů (respektive je vede k „tvrdším“ variantám), kterým pak uchází pravý potenciál této velmi zajímavé látky. Abych ale podpultovým drbům natolik nekřivdil, tak musím přiznat, že některé jsou vskutku více či méně pravdivé. Především jsou (naneštěstí) pravdivá dvě tvrzení. Zaprvé to, že Oxandrolon je bezpochyby tím nejvíce falšovaným orálním preparátem. A tak je velmi pravděpodobné, že při jeho koupi narazíte na Stanozolol (v tom lepším případě - „naštěstí“ je to v drtivém procentu právě Stanozolol, který alespoň ve stacku splní svou úlohu DHT derivátu), popřípadě na mixy zbytků Methandienonu (v tom horším případě) apod. I když existuje několik cest, jak si pravost a kvalitu vašich tablet ověřit (představím je na konci textu) nikdy nebudou 100%, a jediným způsobem je jednoduše verifikace v laboratoři. Druhé pravdivé tvrzení o Oxandrolonu je jednoduché - pokud z tohoto preparátu budete chtít opravdu těžit, musíte být jednoduše velmi solventní, jelikož jako solidní součást stacku vás Oxandrolon vyjde přibližně na 6000-12000kč.
Charakteristika
Určitá výjimečnost Oxandrolonu tkví především v poměru mezi jeho anabolickým působením a vedlejšími účinky. I díky velmi mírnému androgennímu působení, až zanedbatelným negativním projevům a relativně nízké hepatotoxicitě, se právě Oxandrolon stal jedním z mála AAS, které se aktivně využívaly (a využívají) i v klinické praxi. Především (nikoliv však výlučně) pak u dívek a dětí (což logicky v nemalé míře participuje na pověsti dětského či ženského anabolika), a to nejen v případech chronických onemocnění ale i u rozsáhlých traumat či anemických stavů. Většinou se (v podstatě velmi bezpečné) terapeutické dávkování drží v rozmezí od 2,5mg do 20mg denně, avšak existují i případy kdy se dávkování vyšplhá až na 60-80mg denně. Tyto dávky jsou však dosti ojedinělé a aktivně se využívaly fakticky výlučně u HIV pacientů. V kontextu dopujících sportovců se za relativně (v komparaci s ostatními orálními AAS) bezpečné, pak dají považovat i chronické dávky (6-10týdnů), které v medicíně nejsou běžně praktikovány. Konkrétně tedy 40-100mg (u některých dobrodruhů pochopitelně až 150mg) denně, což je víceméně klasická sypačská praxe. I přesto je však stále důležité mít na paměti, že Oxandrolon pořád náleží mezi 17-alfa alkylované deriváty, čili jeho podání, jak již bylo zmíněno vždy, bez vyjímky, představuje určitou míru hepatotoxicity. 17-alfa alkylované jsou takřka všechny orální steroidy. Tato modifikace chemické struktury totiž umožňuje, aby při orálním podání aktivní látka prošla tzv. first pass effect v játrech. Pokud by tuto vlastnost orální anabolické steroidy absentovaly, snížila by se jejich využitelnost prakticky na nulu, jelikož by nedokázaly účinně projít jaterním metabolismem.
Toxicita a vedlejší účinky
Dnes je Oxandrolon běžně drtivou většinou dopingových guru a sypačů považován za fakticky bezrizikový, co se funkce jater týče. Není to ani zdaleka pravda. Tento mýtus se nešťastně zformoval na základě laického posuzování klinických studií, sledujících dopad podávání Oxandrolonu na jaterní funkce. Ano, Oxandrolon se sice chová velmi unikátně, nicméně je nutné mít na paměti, že hepatotoxicitu vykazoval i v dávkování běžném pro klinickou praxi – jiné dávkování nikdy nebylo studováno (navíc ony opravdu klinicky relevantní studie byly prováděny z pohledu dopujícího sportovce až se směšnými dávkami okolo 5mg denně). Pochopitelně nikdy nebyly posuzovány běžné sypačské dávky pohybující se okolo 80-100mg. A tak je, vzhledem k jeho chemické struktuře, hepatotoxicita nezpochybnitelná a neměla by být ani u Oxandrolonu brána na lehkou váhu. Můžeme však konstatovat, že z celé plejády druhů dostupných orálních anabolických androgenních steroidů, patří bezpochyby mezi ty nejvíce bezpečné (ne-li nejbezpečnější). Z hlediska potencionální toxicity je nicméně namístě neopomenout vliv Oxandrolonu na ledviny. Oxandrolon si totiž ke svému metabolismu nárokuje opravdu značnou práci ledvin, které do určité míry přebírají práci jater. A i když není nefrotoxický (například oproti bez receptu dostupným nesteroidním antirevmatikům, které lékaři ve velkém doporučují už dětem, které umí sotva verbálně komunikovat), tak v kombinaci s typickou vysokoproteinovou dietou sypačů a běžně zvýšeným krevním tlakem způsobeným injekčními látkami – představuje určité riziko pro ledvinové poškození, popřípadě až selhání (většinou chronické). Pokud se tedy chystáte na cyklus obsahující Oxandrolon o 50mg a více denně – v polovině cyklu bych kromě klasických hodnot doporučoval otestovat i Ureu, Kreatinin, Kyselinu močovou, Bílkovinu a Mikroalbumin.
Jak již bylo zmíněno, Oxandrolone je derivátem DHT; budete tak benefitovat nejen z jeho primární funkce navyšování proteosyntézy, ale i z jeho synergie s testosteronem. Jako všechny DHT deriváty, i Oxandrolon samozřejmě snižuje SHBG, a tím zvyšuje koncentraci volného testosteronu, který na rozdíl od testosteronu navázaného na SHBG, dokážeme k našemu účelu budování svalové hmoty utilizovat. Dále to v praxi mimo jiné znamená, že nearomatizuje na estrogen ani progesteron (takže během cyklu padají obavy z gynekomastie, retence vody apod.). Mimo tuto výhodu však deriváty Dihydrotestosteronu pochopitelně představují i určité nepříjemnosti, které se však právě nejenom díky malé androgenní aktivitě Oxandrolonu projevují pouze sporadicky. Patří mezi ně: akné, mastná pleť, benigní hyperplazie prostaty, vypadávání vlasů apod.
Oxandrolon jako takový, by neměl způsobovat fakticky žádné další vedlejší účinky. Neměl by mít jakýkoliv negativní vliv na klouby. Pokud má, s největší pravděpodobností máte Stanozolol, pro který jsou důchodcovské klouby typické. Neměl by způsobovat ani žádné trávící potíže, od nechutenství, přes pocity na zvracení a průjem (Oxandrolon nicméně u některých jedinců může působit jako mírné laxativum, každopádně přímo průjmy by se projevovat neměl, spíše četnějšími stolicemi) – pokud se nějaké obdobné stavy dostaví (a nejsou způsobeny plnidly v tabletách!!!), s určitou pravděpodobností ani tentokrát nebude ti vyvolení s pravou látkou. Oxandrolon je tvrdý a suchý roid takže by se určitě neměla dostavit retence vody nebo náhlé zvýšení estrogenu; dále by neměly přijít svalové pumpy nebo bolesti ve vzpřimovačích apod...
Anabolický potenciál
Anabolické působení Oxandrolonu je několikanásobně vyšší, než u syntetického testosteronu. Některé zdroje uvádí až 6ti násobně vyšší. Bohužel je však plný anabolický potenciál Oxandrolonu pouze teoretický, jelikož stejně jako u většiny orálních steroidů, značné množství aktivní látky je deaktivováno jaterním metabolismem. Masivní objemy, svalové pumpy a pekelné tréninkové jednotky jako na Oxymetholonu nebo Methandienonu u Oxandrolonu bezpochyby nehrozí. Každopádně se ale Oxandrolon v synergickém stacku bude podílet na velmi kvalitních, v mostu bezproblémově udržitelných svalových přírůstcích. Místo si velmi těžko bude hledat u 130kg zvířat, ale jako pravidelná součást cyklů by měl velmi dobře posloužit dvěma skupinám sypačů: těm, kteří si chtějí celoročně udržovat dokonalou physique postavu s nízkým % tělesného tuku a vody, a chtějí se konstantně zlepšovat; a poté sportovcům zaměřeným především na silový a vytrvalostní výkon (i proto jej mají čím dál více v oblibě crossfiteři). Není větších pochyb, že ze zacyklování Oxandrolonu by měli uživatelé těžit i po 4-6 nasazení. Oxandrolon by měl budovat čistou a kvalitní hmotu; u zkušených frajerů, kteří ví co je trénink a strava - měřitelnou v jednotkách kg.
Zacyklování
Oxandrolon by se sice měl svými vlastnostmi hodit ideálně do cutting cyklů, každopádně u sypačů, kteří se již neřídí dle klasických kulturistických postupů objem-dieta, a naopak si drží celoročně perfektní formy – by mělo jeho zacyklování být vhodné fakticky kdykoliv během roční periodizace. To samé platí nejen u sportovců honících se čistě za solidní postavou, ale i u silových až silově-vytrvalostních borců.
V prvních cyklech uživatelé zažívají značnou míru benefitů již při dávkování 40-60mg po dobu cca.6týdnů. Pokročilejší sypači natahují délku cyklu až na 10 týdnů (nebo cca.11-16 týdnů, tedy bezmála po celý blast - tato délka není nikterak vyjímečná, dle mého se však už zbytečně exponenciálně zvyšují rizika, a tak vlastně Oxandrolon ztrácí svůj primární benefit) v dávkování od 80mg do přibližně 110mg.
Rozdělení denní dávky se řídí především dle poločasu. Na rozdíl od některých dalších orálních látek, postrádá Oxandrolon specifické vlastnosti preworkoutu, takže zvýšený příjem kolem tréninkové jednotky postrádá smysl a logičtější variantou by mělo být zajištění rovnoměrné hladiny v krvi. Uživatelé jí efektivně dosahují rozdělením denní dávky na 2-3 rovnoměrné díly podávané ráno, (odpoledne) a večer. Na základě velmi zajímavé a do značné míry relevantní studie, mnoho uživatelů s Oxandrolonem dávkuje i kofein v množství od 100mg. Ten by měl dle výsledků studie zvýšit plazmatické hladiny Oxandrolonu až několikanásobně.
Oxandrolon a testosteron
Oxandrolon (navzdory mylným představám nemalého procenta sypačů) katalizuje supresi endogenní produkce testosteronu a výrazně se podílí na atrofii varlat. Při chronickém užívaní je tedy absolutně nevhodné, nelogické a do určité míry nebezpečné jej užívat bez syntetického testosteronu. Jakožto takový bude na základě svých vlastností u většiny uživatelů vyžadovat PCT.
Vyjádření autora
Následující text slouží výhradně k zábavným a zábavně-informativním účelům.
Autor se skrze text snaží upozornit na obrovská rizika užívání nelegálních substancí, pokouší se o eliminaci nebezpečných a zdraví ohrožujících mýtů a nepravd; především se pak snaží touto formou o přínosnou osvětu, která dle jeho nejlepšího vědomí a svědomí bude sloužit jako prevence před vážným poškozením zdraví uživatelů těchto látek.
Autor důrazně upozorňuje, že všechny nelegální substance jsou velmi nebezpečné, život ohrožující a otevřeně vyzývá čtenáře aby se za každou cenu vyhýbali jejich koupi a užívání.
Autor svými vyjádřeními v žádném případě nenabádá ke koupi, ani k užívání zmíněných látek a neposkytuje návody k jejich užívání, koupi nebo skladování. Naopak, touto cestou a výčtem všech prokázaných rizik se snaží o nutnou prevenci a pokouší se odradit naturální sportovce od užívání dopingových látek.
Komentáře